Ledopády
Cesta Kyjovským údolím za ledopády.
Přestavte si , že právě měsíc únor má pro mě vynímečné kouzlo. Každý rok čekám v tento čas netrpělivě spolu s tisíci turisty. Těším se na překrásný pochod národním parkem Českého Švýcarska. Kdo z nás promešká byť jediný den, rozpustí se mu překrásný přírodní úkaz a nezbývá než čekat na příští rok.
Také v loni jsme přijeli auty do Brtníků, kousek od Krásné Lípy. Mrzlo a tak jsme si nasadili čepice, rukavice a utáhli svou obuv. Vydali se Kyjovským údolím za Brtnickými ledopády a k Jeskyni Víl i do Pruského tábora. Cesta byla zasněžená a dobře prošláplá, ale... pěkně zmrzlá a kluzká. Trasa přibližně 12 kilometrů , takže výlet v těchto podmínkách celkem nenáročný. Taková krása, každý rok překvapí jiná a jiná scenérie. Sníh křupe pod nohama a veselé povídání a smích nám zpříjemňuje krok. Ledopády nás nezklamaly. Jako nádherné velké křišťálové stavby poskytovaly i náměty pro filmaře, kteří zde natáčeli. Občerstvili jsme se a postupovali dál krok za krokem, nebo , a to nejčastěji sjížděli po zadku z kopečků dolů a dolů...
Našli jsme i naší jeskyňku a Pruský tábor,, který jako každý rok hledáme. Rozdělali si na povoleném tábořišti ohýnek a upekli vuřty. To vám je vůně. Vždycky se na to těším Cestou zpět do Brtníků se to už šlapalo dobře po cyklostezce a věřte mi, že nás překrásné pohledy na zasněžený les nezklamaly.
Tak Vám tedy přeji příjemné toulání v únorovém lese a ahoj.
